sgo

Tak tady máme skvělou ( možná - nečet jsem to ještě ) "reportáž" pana Pánka z naší pomaturitní chajdy. Neměl jsem snahu to nějak upravovat nebo přepisovat a co já vím co ještě, takže si to můžete vychutnat pěkně v originále, jak mi to poslal.

Dar ty sulinojede! (nic osobniho...)

Tak tady mas ten text te chaty, ještě jsem napsal par lidem, aby me o tom taky neco napsali, ale nic jeste neprislo. Tak si s tim uzij svoje, nevyman se na to.

Papa.

Šebi mě už asi týden otravuje s tím, jako že bych měl popsat události, co se udály na chatě
Kronfelzov, ten víkend, co jsme maturovali. Už začíná bejt fuckt otravnej, tak tady to máte.
Ještě prvopočátkem bych rád upozornil na pár věcí, který byly přinejmenším trochu divný (to znamená, že si mi nelíbili, a nejenom mě, ale je to tady, aby jste nebyli nasr...štvaní:
Tak za einz: Totální neúčast některých lidí. A bez omluvenky! Tady asi budeme volat domů! No, ti se asi budou muset v průběhu prázdnin vykoupit z naší nepřízně tím, že uspořádají nějakou akci. (teď jsem si vzpoměl - díky vám jsme nemuseli za druhou noc nic platit, no tak vám vlastně děkujeme, zpět ty peníze nedostanete!) Jsou to (vzpomínám, takže se omlouvám, jestli jsem na některé z vás zapoměl): Lenka&Jura (klasická dvojka, to že jste nakalení byli dost už před předáváním vysvědčení neomlouvá, podívejte se na Rosťu, Mr. Kaliče... o tom až později), Doktor (co se mu na nás asi nelíbilo? Že by jsme nebyli dostatečně kompatibilní?), Smety (ty blbe, celej život budeš makat, to sis fakt nemohl vzít volno?), Kača (pro tebe Kačenko platí podobné poučení jako pro smetáka: Na toho budeš mít čas celej život, nás už třeba neuvidíš, zase ale na tvoji obranu musím říct, že všichni známe svoje rodiče), Janu K. (tady neznám důvod neůčasti - takže to asi bude pořádání dvou akcí), Kristuli omlouvá jeji houser (no comment) no na konec tohodle výčtu sem si musel nechat nějakej spešl případ: Macina - počítám li dobře, tak na chatě byla tak maximálně tří a půl hodiny, a to odtamtud bydlí 10 kilometrů! Ale oceňujeme, že nás vzala zachraňovat Fishe. Ale i tak? Však se o ní dočtete dál.
No a teď k vlastnímu průběhu akce: Z velice podařeného třídního večírku v Legendu jsem odešel před druhou ranní - a zvládnul jsem ještě naspat asi 4 hodiny, což se poté ukázalo jako moje výhoda nad ostatními, se kterými jsem se setkal na nádraží. (No musím říct, naše grupa byla opravdu silná - Já (Prase Dan), Rosťál, Šolich, Naci, Fish. Sedli jsme na vlak, a už tam bylo jasný, jak je naše grupa silná - poznali to spolucestující v našem kupé, reagovali tak, že utíkali do chodbičky (z důvodu naprosto blbých - jako je "nějakej divnej smrad", a předpokládám, že ta holka, co byla zhruba v našem věku drsně nechápala z těch řečí, co jsme vedli (stylu: Já tě tak naprcám! nebo Roztáhneš nohy a už to pojede!). Měla štěstí že vystoupila asi v Zábřehu, protože takhle to pokračovalo celou dobu cesty - Naci lemtal svoji koskenkorvu (v Branné už asi měl třetinu v sobě), Šolich usnul a tak jsme mohli provádět pokusy s jeho orální penetrovatelností - probudil se, zrovna když jsme mu tam strčili tubu Mentos, Fish se navážel do mých chlupů na nohou (snažil se je zakrýt novinama a tak). Předopkládám, že tak nějak podobně vypadala cesta vlakem i těch ostatních skupin - s výjimkou těch chlupů, nikdo ve třídě není tak chlupatej jako já.
V Branné jsme vystoupili (neměli jsme zpoždění, nemuseli jsme vyskakovat), a jakmile pánové spatřili ten kopec před nimi, začali všichni svorně natahovat z Koskenkorvy. Rosťál se ukázal jako schopnej akce, tak tu výpravu se mnou vedl. Po 200 metrech se za náma začaly ozývat hlasy, za a) jak je to daleko a za b) že jsem piča, kokot, etc. No co, za odměnu jsme to vzali oklikou... ne teď kecám. Vzali jsme to přez náměstí (vlastně by jsme měli říct "centrum města") - no Šolich (nebo Fish?) a Naci samozřejmě objevili hospodu a dali si pivo. Ale pokračovali jsme dál, nakoupili jsme lehce zásoby (který nám někdo sežral a vylemtal)... ale stejně jsme za chvíli byli na odbočce za kravínem. No někteří jsme už měli slušně upito: Tak jsme dělali značení pro vás co jste jeli později: Močením jsme vyráběli šipky na silnici (bohužel trochu foukalo). A pánové se pořád ptali jak je to daleko. (vždycky jsem jim řekl, že celkem tak 3-4 kilometry, a kolik jsme toho už ušli. No pánové byli schopní se ptát po 20 metrech.)
Ale nějak jsme na tu chatu nakonec došli (cestou jsme potkali jakejsi třídní výlet - ti bastardi rozšlápli hlemýždě, tak jsme řekli jejich učitelkám, že jim žáci vpředu kouří a chlastaj ferneta, myslim, že nás ty učitelky poslaly do prdele, nebo někam podobně; ale došli jsme na chatu), a sedli jsme před ní. Správce nám dal bečku - chyba, nikdo z nás ještě předtím nenarážel. Ale nějak jsme narazili, a mohli jsme se na to vrhnout. Fish samozřejmě stále narážel na moje chlupy, šolich a Naci se šli vyspat, ale to už začali přijíždět první notorici. Jako třeba Tereza, Šebi, a spol co byl u nich v autě. No když už máme auto tak jsme mohli sjet pro bečku do Hanušovic, do Holby, a když jsme jeli zpět nahoru, tak jsme potkali tu hlavní partu. Vzali jsme jim věci a asi za hodinku jsme byli všichni spokojeně na chatě. Zde bych chtěl upozornit na jednu věc: Nechlastal jsem tolik jako ostatní - takže jsem možná o nějakou akci přišel, zase to co jsem viděl a slyšel si líp pamatuju. Mezi ostatníma se mihla Macina - se kterou přijeli Krumpi a Cufi - a zeptala se nás "jestli chceme dřevo". No, sice jsem si říkal, že tam je dřeva asi tři kubický metry, ale zaexperimentoval jsem, a řekl jasně, dřevo berem a ona byla odvezena. Když se po čase vrátila, nepřivezla nic. Akorát sebe a jakousi holku... Nechápu, což se považuje za dřevo, nebo co? Nechápu, napište mi, jestli jste to někdo pochopil. Ale zábava ubíhala příjemně dál - hrál se pinec, sedělo se venku na travce, byla tam ta bečka, přivezlo se víno, večer se zapálil ohýnek. A špekáčky, a vlastně všechno se dalo opýkat. Jedlo se, pilo se, vzpomínalo se na maturitu a některé profesory (vzásadě to vycházelo jedna nadávka na jeden a půl profesora, a 1/10 pochvaly na profesora). I chlastalo se, a kecalo se. Bylo to dooost dobrý. Teď to tak sice nevypadá, ale kdo tam nebyl, nepochopí. Sice nás jeden z nás opustil, zachtělo se mu tvrdýho, ale tenhle příběh všichni známe, a tak ho tady nebudeme rozpitvávat. Někteří z nás se rozhodli, že půjdou taky spát - já sám okolo opět okolo 2 v noci. No spát. Takovej spánek si nedokážete představit. Třeba já, když jsem konečně mezi řvaním teplejch Korn a Rage against the Machine z kazeťáku usnul, tak jsem se probudil, že mě něco dost svědí na xichtu, taky je v pokoji nějakej divnej hluk - i co nevidím - Pikyho zdrhajícího z pokoje, tak jsem si otřel čelo, podíval se na ruku "On se mi udělal na hlavu?! Piky počkej, teď to bude obráceně!", a potom hned, ona je to jenom pasta na zuby (ale pálila jak sviňa). Tak sem se šel umít, a zase jsem se snažil usnout. No, když pořád někdo před chatou zpívá (no zpívá, spíš řve) různý hitovky (nebyly to žádný lidovky, ale myslim, že něco jako Ice, Ice, Baby..., divím se že nezpívali hymnu), po baráku furt někdo chodí, a Piky každou celou hodinu přileze do patra a zařve BUDÍČEK (to udělal ve 4, 5, 6), tak se tomu spánek moc říkat nedá... A podobný pocity musí mít asi všichni, kteří se dostali do postele. Na tomto místě bych se rád naší Pavlínky zeptal, jestli doma povlěčení používají, nebo ne? Protože ona si povlečení neoblíkla, a stala se snad tím největším terčem pastového útoku, tak tam po ní zůstal takovej bordel... Takže Pavla dostane za úkol naučit se navlíkat povlečení. No tak jsme po částech vstávali - co bylo na snídani? Jasně že špekáčky, vždyť jsou tak zdravé! No na sluníčku se tolik pít nedá, tak jsme spíš sledovali, jak to někteří zbabělci a zběhové balí a jedou dom. No Šolich a Naci asi chtěli mít víc soukromí, ale taková Tereza a Sebi a spol - odjet hned ráno, protože tam "bylo hovno co dělat", to se neomlouvá. Doufám, že si zpravili náladu festivalem Francouzského hip-hopu. Přestože by se k tomu hodili víc než Naci a Šolich, tak se u nich nedá aplikovat, že chtěli víc soukromí. Dokazuje to Libor, že se zrovna s Terezou bavil, Šebi tam přišel, a začal ju před ním málem svlíkat. Však se ho zeptejte. (Libora)
A takhle vcelku v pohodě probíhal druhý den našeho pobytu, opět s nádherným počasím, opět se chlastalo, opět se kecalo, opět byla těžkááá pohoda. Sice se už dopíjelo víno, Libor a Luke se rozhodli zahrát si roztahováka, smůla byla že jediný co roztáhli byl nůž - na dvě části. Pak jsme zjistili, že nemáme šanci vůbec tu druhou bečku začít - tak jsme ji odvezli do Hanušovic - no Fero byl trocha ospalej, ale dojeli jsme v pořádku. Libor se sice vydal koupit cigára, a vrátil se s Chipsama, ale jinak to bylo v normálu. Zase se ukázala Macina (uznávám, jak si někdo ve škole zvykl, tak to na chatě stejně musím pokračovat), hned jak přijela, tak prohlásila: "Já jsem myslela, že tady bude větší pohoda..." No musel jsem nějak kontrovat: "Víš Macino, my k životu nepotřebujeme 40 nočních klubů a 20 bordelů..." Macina se otočila, a asi by mě poslala do prdele, kdyby proti ní nestál Libor a nedodal: "Jo, my sme takový přírodní typy...." Takže ona musela rychle utýct k ohništi. Tam si sedla, prohlásila ještě, že pro ni ve tři přijedou (přijela okolo 12), otevřela jednoho ze dvou číchsi lahváčů, upila z něho tak tři cm na výšku, a odešla. My u ohně sme jí už potom ani neviděli. No stane se. A nastal čas loučení, někteří z nás měli v pondělí zkoušky na vysoký, tak museli domů (asi se nesluší přijít tam s opicí...). Scéna jak z Argentinské telenovely, loučení hlavních hrdinů na nádraží v Branné, holky skoro brečí, všichni mávaj, dokonce kvůli nám výpravčí nechtěl pustit vlak pryč, nebo co, furt se nemohl rozhodnout, jestli mávne, nebo ne, vlak už se rozjíždí, a někdo samozřejmě musí zařvat "30-týho v 9 před školou!" Hned jak je vlak pryč, tak někdo vytahuje diář, "Hmmm, 30-týho je neděle." "Snad jim to dojde, že to je ten den kdy se dává vysvědčení, hmmm..." "Hmmm..." A nás grupa statečných se vydala zpět do kopce. Přišli jsme na chatu, potkali jsme revolucionáře Lukeho a Rosťála, kterej se rozhodl radši zůstat na chatě. No vykalil toho hodně, takže jsme se nemohli divit, že jsme ho ještě před obědem viděli utíkat k chatě. Cestou hodil dvě kosy, ale potom byl úplně v pohodě. Jak řekli někteří spolužáci: "Rosťa se nám vybarvil...", a úplně jsme z něho nemohli, když řekl "No já ještě stejně nejedu dom, oni kámoši teď taky maturovali, takže já musím ještě tak týden kalit." Z Rosťi se stal Mr. Kalič. Pak jsme samozřejmě museli na chatě trocha uklidit, byl tam totiž docela slušnej bordel - a večer přišla alkoholová dopíjená. Dopíjelo se všechno - červený, bílý, nějakej likér tam byl, nějaká whiska, no na pivo se ani nedostalo, seděli jsme v chatě, protože venku začalo trocha chcat. Co bylo asi v televizi? No byla sobota v noci... samozřejmě peříčko. TV Nova nás docela znechutila striptýzovým vystoupením Turba. No to jméno sedí, váhu mu radši odhadovat nebudu, ale měl nejmíň 140 kilo, takže jsme všichni museli na chvilku ven, vydýchat to. No a až na některé excesy toho typu, že někdo chtěl spát tam kde spát neměl, to šlo zcela v pohodě. Takže jsme alkohol dopili a šli spinkat. V neděli jsme přijeli domů, s konstatováním, že to určitě příští rok zopakujeme jsme se na hlavním nádraží v Olomouci rozešli.
Maturitu a její oslavení máme za sebou!

No takže přistupme k závěrečné části, k poděkování některým special lidem:
Zdenovi Nacimu: Za to že s nama jel, a Šolich diky jeho všestranné orientaci přišel o panictví.
Janě B a Báře T: Za skvělou večeři a že to s nama vydržely.
Macině, že nás odvezla zachránit Fishe, a zase zpět. (no ale ten zbytek - za to se poděkování bere zpět)
Ferovi za to, že nás vzal s bečkou do Hanušek (ta bečka, co byla nevypitá)
Rosťálovi, protože je to Mr. Kalič